Dereck pospíchal domů. Jeho dlouholetá družka Sora měla konečně přivést na svět prvního potomka. Hnal se proto krajem, co mu nohy stačily. Přišel však pozdě. Sora, ten nejkrásnější a nejzlatavější jolteon široko daleko, ležela schoulená v teplém pelíšku a kolem pobíhalo pět maličkých eevee.
Dereckův příchod Soru probudil a ona se svýma velkýma tmavýma očima podívala na statného flareona, který stál nad ní. „Pojmenovala jsem je Paul, Moly, Jennifer, Leon a Robert,“ prohlásila pyšně.
Tři eevee byli pěkní a urostlí pokémoni. Poslední dva však byli poněkud…ehm…chcípáčci a při pohledu na ně se Dereckovi zježila srst od čenichu až po špičku huňatého ocasu. On, vládce Evolandu, přece nemůže mít za syny takové nicky! Nechtěl však kazit Soře radost, a tak počkal, než se setmělo, potichu vstal a odvedl Leona s Robertem pryč. Hodně daleko, aby už nikdy nenašli cestu zpět.