FDN, part2
31. 1. 2009
Jak dlouho se Raito toulal po světě
a pátral po své nevěstě,
o tom nic nevíme.
Ale toto vám povíme:
Zašel až do dalekých neznámých krajin,
plné travnaných planin
s keři jahod a malin.
Bylo to území shinigamiho Ryuka,
který zahlédl s jablkem kluka.
Roztáhl tedy svá křídla
a přilétl k němu chtivý jídla.
"Znuděný shinigami jsem
a hlad trochu mám.
Své jabko naval sem!
Já ti za něj něco dám."
Raito předal ovoce divnému tvoru.
Ten strčil ho do ústního otvoru.
Pak odkudsi zvláštní sešit vytáhl
a k Raitovi s ním ruku natáhl.
"Dlouho světa neužiješ,
jakmile ho použiješ.
Tak jen dávej pozor na sebe,
sic nepřijdeš do pekla ni do nebe."
"Ó nevadí! A dej to sem!
Odteď bude lepší tato zem!
A já v ní Bůh budu s DeathNotem!"
Raitovi zasvítili oči,
když k odchodu se točil.
Shinigami však na něj zavolal:
"Raito!" a zpátky ho přivolal.
"Na něco jsi zapomněl."
"No co udělat jsem ještě měl?"
"Teď mi máš poděkovat a k zemi se poklonit..."
Raito však ztracený čas musel dohonit.
"Nerad se klaním hned,
to potom bolí hřbet.
Dost už bylo přetváření,
ať hloupí blonďáci se ti klaní!"
Raito spokojeně odcházel,
však temný hlas stále ho provázel.
"Raito, Raito...
Ať je po tvém tedy.
Blonďák se mi
pokloní až k zemi,
ale ty uděláš to..."
Nedbaje Ryukova varování,
vydal se Raito do širých plání.
Teď může splnit si svůj sen.
Vytáhl DeathNote z kapsy ven.
Moc chtěl sešit vyzkoušet
a napravit shnilý svět.
Podruhé do kapsy se natáhl,
aby propisku vytáhl.
Napřáhl se k dramatickému tahu,
ale špatně udělalo se mu z hladu.
Sevřel se mu žaludek;
tužka spadla do záhonu jahůdek.
Jakmile se pryč začala kutálet,
nemohl dlouho otálet.
Tahle jeho nejmilejší byla,
po celém světě se s ním brodila.
Proto se hned pustil za ní.
A ona vedla ho až do svítání.
Do lesa pak spolu zašli,
kde svůj cíl konečně našli.
Raito měl žízeň a chtěl se napít z potoka,
když tu náhle padlo mu něco do oka.
Uviděl krásnou dívku s Nearem,
jak procházejí kolem.
Kawai a k sežrání se mu jevil,
čuměl na L jak debil.
Na druhou stranu pak přebrodil říčku,
by zblízka viděl tu přírody hříčku.
"Buď zdráva, krasavice,"
pozdravil Raito a před L si klekl,
ten se ho však strašlivě lekl.
"Ó, neboj se mě děvče více.
Já jsem shinsekai no Kami.
Nechceš být moje Megami?"
"A nebude žárlit Mikami?"
Raito se rozhodl otázku ignorovat.
Nechtěl ho ještě víc šokovat.
A proto změnil téma hovoru
směrem na svoji osobu.
"Podívej se, děvče, na mě.
Jen se na mne podívej!
A pěkně mi povídej...
Nu? Nelíbím se ti snad?"
"Nemám čas si s tebou povídat."
L nabral vody sotva po dně.
Pak přesunul se kousek výš do kopce,
kde prošel okolo černé ovce,
až na konec jisté obce.
A Raito následoval ho celou cestu;
právě si vybral svou nevěstu.
Chvíli sledoval, jak po obloze letí ptáci.
"A co máš tak důležitého na práci?"
"Zalévám suchý pařez,"
řekl L, jak vyšli na mez.
Tu Raito začal omdlévat.
"A budeš ho ještě zalévat..."
"Dokud na něm nevykvetou květy,"
utnul ho L uprosřed věty.
"Hmmm.... Nevadí.
A jak říkají ti?"
"Já L se jmenuji,
ale různě mi říkají.
B říká: 'Ty máš hezčí šaty!'
Sidoh zas: 'Ty hade jedovatý!!!!'
Roger obvykle volá na mě:
'Colombo!
Sherlock Holmes!
A Hercule Poirot!'
Protože chytrý jsem náramně
a umím řecky: Alfa, Beta, Gama, Ró..."
"A já v učení a v boji zdatný jsem
a za pluhem taky obstojím!"
"To všechno hezké je,
ale já se k tobě nehodím."
"Proč?" "Chvástat se neumím."
"Já se nechvástám! Já všechno dokážu!
A taky ti to hned dokážu!"
Raito zahlédl dřevorubce,
jak plahočí se do kopce.
Dříví nesl na zádech
a sotva popadal dech.
"Tohohle blonďáka na místě zastě zabiju!"
"Počkej! Vždyť Aiber má rodinu!"
"To je jedno! Stačí jediný tah perem..."
Náhle společně vrhli se na něj L s Nearem
a hlavu přikryli mu plesnivým hadrem.
L pak k zemi hrůzou padl,
když spatřil nového Raita.
A Raito se do deprese propadl.
"Grrr.... Ty nejsi jedovatý had! Jsi krajta!!!"
Jakmile se shlédl v potoce,
přemýšlet začal o oprátce.
Raito se zpátky vracel,
kde hlady málem zvracel.
Ryuka tady našel,
tak ke skále k němu zašel.
"Odpusť, drahý Shinigami,"
prosil blonďatý Yagami.
"Raito, Raito... Teď to máš...
Tak proč tady naříkáš?
Hloupý blonďák se mi
teď klaní až k zemi.
Ale ty hřbet ohýbáš..."
"Vím, ale teď poraď mi,
jak budu zas starý Yagami?"
"Raito! Ty blonďatá palice!
A citlivý jak lavice!
Podívej se na sebe!
Jak jsi žil?
Vychvaloval ses až do nebe
a lidem jsi ublížil...
Musíš vykonat jistý skutek teď.
To je má odpověď.
Jak chytrý jsi se nyní ukáže.
Nebo zda konat budeš, jak příroda káže."
"Člověk nemusí být chytrý na to!
Jeden čin a budu zas ten starý Raito!"
Jak se však brzo ukázalo,
bylo to těžší než se zdálo.
Požehnán buď veliký Kira,
že eLovi seslal Neara.
Často spolu chodili na mez,
kde už kvetl suchý pařez.
Near se vždy opodál posadil,
smutný výraz nasadil.
L se kytkám uklonil
a několik slz uronil.
"Dobrý den, kvítky mé,
z pařezu vykvetlé.
Každý den chodím k vám,
každý den se vyptávám.
Však dnes povězte mi dřív,
zda-li je Raito živ."
Tu náhle ozval se větru hlas
a kvítky sklonili se na souhlas.
"A pořád mě ještě tak proklíná?"
Ne, odpověděla kytka líná.
"Uvidím se s ním?"
Tak to nevím.
Když Raito vyběhl z lesa,
objevila se před ním neznámá cesta.
Náhle vzpoměl si, že neobědval,
když uslyšel hlas, který bědoval:
"Darujte, holoubkové,
matičky otcové,
mí dobrodějníčkové!
Almužničku hoďte mi,
Kira se vám odmění!
Prokřehlému, hladovému!
Ubožáčkovi chromému!
Podnikateli zkrachovalému!"
Podnikateli zkrachovalému!"
Raito vycítil příležitost.
Snad je pár drobných na zlý skutek dost.
"Kolik máš v hrníčku?"
"Sotva půl trojníčku..."
"Půl trojníčku jen?
Tak já ti dám 5000 yen..."
Svoje kapsy prohledal
a jak řekl, udělal.
Pak proti světlu se postavil
a tvář svou zrcadlu nastavil.
Blonďaté vlasy však pořád měl,
tak peníze své zpátky chtěl.
Přistoupil k chlápkovi blíž,
ten však už byl dávno pryč.
Raito zoufalý převelice,
pronásledoval Higuchiho do vesnice.
Tam Higuchi se nekam vypařil
a Raito příležitost novou spatřil.
Postavil se na náves,
kde seběhla se celá ves.
Byla zde trocha žen a spousta mužů.
"Jaký zlý skutek pro vás vykonat můžu?!"
Všichni se však zády obrátili
a v panický úprk se dali.
Nepořídil Raito opět
a do lesa se vrátil zpět.
U potoka se zastavil
a na jeho okraj se postavil.
Aby ho L takhle viděl,
to by teda fakt nechtěl.
Blonďatých vlasů musel se rychle zbavit
a u L doma se pak stavit.
V chalupě vše pospíchá
v očekávání ženicha.
Sidoh B připravuje,
před zrcadlem upravuje.
Stírá džem, co umazal mu líčko,
zatímco L bíle natírá mu tričko.
Skvrny od džemu postupně mizí
a B Sidohův obdiv sklízí.
A pyšně se naparuje,
zle po L pokukuje.
"L má pod očima hezčí kruhy!
Kdyžto ty moje vypadaj jak pruhy!"
"Tvůj make-up zato dražší je
a šaty svatební ti krejčí ušije."
Roger postavil na stůl hrníček.
V TV začal Večerníček.
Sidoh si L vzal kouse stranou,
jako by hrát si chtěl na schovávanou.
Vlasy i obličej mu zamazal
a toto mu nakázal:
"Co ty, špindíro, jen se krmíš!
A k tomu ještě hloupě čumíš!
Celý den venku zůstaneš
a do domu nepáchneš!"
Na stole leželo pečené sele,
krom něho se všichni tvářili vesele.
Dohazovačka Naomi Raye přivedla;
společně seděli u stola.
Sidoh, oblečený v drahý háv,
naparoval se jak páv.
B na klíně pěkně choval,
do nebe ho vychvaloval.
"Takový už je synek můj,
kravám pilně kydá hnůj.
Ráno sotva vstane,
už v peci oheň plane.
Pilně se snaží,
vaří, smaží...
Ještě zamete dvůr
a už prostírá stůl...."
"Jemináčku, to stačí!"
řekla Wedy, Rayova sestra starší.
"Ale má to malé háčky.
Říkali nám, že máte dva synáčky."
Tu B se pustil do hádky,
z pusy pouštěl nadávky.
"Koho jste potkali?!
Co vám to nalhali?!
Sidoh jen jednoho syna má
a to jsem JÁ!!!"
"Ne! Čest nám prokažte
a druhého ukažte."
Sidohovi se na tváři objevil ruměnec.
"No co... Ukázat ho můžeme."
Vstal od stolu
a vyšel před stodolu.
Tam L s Nearem si hráli,
o kus hadru se prali.
"L! Přestaň si hrát se psem!
A dělej, pojď sem!"
Jakmile L so světnice vešel,
přítomné smích ihned přešel.
"Toho bychom tedy nechtěli.
Jak strašidlo do zelí..."
Sidoh L ven vyhodil
a mimochodem prohodil:
"Ano. Téhle husy
se každý leknout musí."
Hostina pokračovala i nadále.
Ray s B tančili ve velkém sále.
A Sidoh rozplýval se nad masem,
tak po chvíli zeptal se:
"Tak milí hosti,
čím vás můžem uctít?"
"Uctěte masem či rybou.
Dejte nám, co je libo."
Naomi pozvedla v přípitek sklenku,
však Wedy ozvala se za chvilenku:
"Můj bratříček nejradši kohoutí jatýrka..."
"Hej, L!" "Ne! Ať B sám jídlo přichystá!"
Tak B po krku šel Gevannimu,
a když minul, vše smálo se mu.
Zatím kohout čekal u rybníka,
sledoval, jak B za ním utíká.
Na poslední chvíli stranou uskočil
a B ve vodě se pěkně smočil.
Nakonec L pro bratra skočil
a všichni valili oči.
Ostatní zamotali se do nastražené ovčí vlny
a Ray Pember ze sklenice pil.
Nejednou tu L čistý byl
a na tričku B objevily se nové skvrny.
Zatímco Sidoh zůstal vyjevně stát,
Wedy začala se nezadržitelně smát.
"Kdybyste bleach použili
a to tričko vybělili,
stále byste ho čistě bílé měli."
Krajem rozlehl se zpěv ptáčka.
"Vy nechcete mého synáčka?"
Sidoh naříkal, jak nejlíp uměl;
nutno dodat, že neuspěl.
"Kdo vám řekl, co my chceme?
Snad ano, snad ne...
Ať Ray sám si vybere,
koho si odtud odvede."
Ray zasmál se a pronesl:
"Já chci L a toho výra!"
A nebýt věrného Neara,
sovu i L by si donesl.
Raito seděl na kameni
jako žába na prameni.
Chtěl skončit svou životní pouť;
měl nad sebou emo-cloud.
měl nad sebou emo-cloud.
Z jeho zoufalství a běd
vytrhl ho podivný zpěv.
"Máme rádi zvířata,
zvířata, zvířata...
Protože jsou chlupatá
a mají hebkou srst.
V zoologické zahradě,
zahradě, zahradě...
Nehlaďte je po hlavě.
Ukousnou vám prst!"
Zpíval ten hlas uši rvoucí
a Raito ucítil svou krev vroucí.
V dálce zahlédl stvoření
podivného zevření.
Na hlavě rostla mu kulatá tykadla;
myslel, že před sebou má mimozemšťana.
Připomínalo mu holku
s foťákem kolem krku.
Ve tváři uchylný výraz měla,
svá nová fota prohlížet si chtěla.
Raito hned do běhu se dal,
když poznal Lindu, stalker-san.
Však Linda se ho lekla a upadla
a fotka jí z ruky vypadla.
Raito sehnul se pro ni;
z té krásy ho oči bolí.
A zvěčněný Near se nevinně culí.
Raito pak zrak odvrátil,
aby fotografii navrátil.
Jestli ji bude ještě chvíli mít,
chytne ho nezastavitelný nosebleed.
Linda lehce zčervenala
a blonďákovi děkovala.
Ty nebudeš žádná šmíra,
když´s mi vrátil inu-Neara.
Tu Ryuk objevil se odněkud,
a i když zaneprázdněn poněkud,
Raita pochválil náramně.
"Výborně, Raito, výborně.
Ta podpora stalkování,
do normálu tě zas vrátí."
Komentáře
Přehled komentářů
*chcípla smíchy*
lol, lol a ještě jednou lol
(Morgana Ehran, 8. 2. 2009 19:33)hej, tak tohle je mazec:D:Dsměju se jak magor a ne a ne přestat. tohle je geniální! Linda stalker, rolf. ááá... *umřela*
x_X
(Broskynka, 5. 2. 2009 13:39)*ROFL* xD tak ja z toho nemožem xD T_T *plače zo smievhu* xD jop to je moc kawai xD
Una Maddona mia!
(Bea, 19. 3. 2009 20:54)