Chramst...Chroup...Chramst...Chroup...Chroup...
Otevřel oči. Ticho. Zavřel oči.
Chroup...Chroup...
Zase otevřel oči a zase bylo ticho. Asi se mu jen něco zdálo.
Chramst...Chroup...Chroup...
Opět ten děsivý zvuk. Co jen to může být? Vetřelec? Predátor? Terminátor? Cizí kosmos však však necítil. Ani nikoho neviděl.
Vstal z vyhřáté postele a šel po zvuku. Chroupání bylo stále hlasitější a hlasitější. Pomalu se blížil k cíli. Vešel do dlouhé chodby, kde měl vystavenou svou zbírku vzácných mečů. Od Andůrilu po Zangetsu. Rozhlížel se kolem a náhle se ho zmocnila hrůza. V jeho historicky prvním dřevěném meči, který měl jako největší poklad vystavený v prosklené vytrýně, se usídlil démon. Co jen bude dělat? Sám si s ním neporadí. Musí požádat o pomoc největšího exorcistu ve Svatyni.
Celé Sanctuary spalo, když Shura sbíhal dolů do šestého chrámu. Pospíchal. Schody bral po třech. Vždy však zpomalil, když měl vběhnout do některého z níže umístěných chrámů, aby jejich strážce nevzbudil.
Rytíře Panny našel na obvyklém místě - levitovat nad kamennou napodobeninou lotosového květu.
"Shako!" zakřičel a zatřásl s ním.
Jmenovaný rytíř otevřel oči. Zdál se být velmi nadšen, že ho někdo vyrušuje uprostřed meditace.
Jakmile rytíř Kozoroha viděl, že se mu podařilo Shaku probudit, popadl ho, vytáhl z chrámu Panny a vlekl ho po dlouhých schodech vzhůru.
V tu chvíli byli všichni na nohou, jelikož se Shakův agresivní kosmos rozhléhal po celém Sanctuary. Každý se šel podívat, zda ho nepřišel navštívit člověk nejblíže bohu, který je momentálně velice naštvaný.
"JAKEJ IDIOT HO VZBUDIL?!" zařval Deathmask.
"TICHO TAM! TADY CHTĚJI LIDI SPÁT!" ozvala se dvojhlasná odpověď z chrámu Blíženců.
Shura si však ničeho z toho nevšímal. Utíkal, co mu nohy stačily, a ne zrovna spolupracujícího Shaku táhl za sebou.
"Říkal jsem si, kdo je tak blbý, že chce dobrovolně přijít o všechny smysly," přivítal je Dohko ve svém chrámu.
Shura mu na oplátku jen zamával, když rychlostí světla probíhal okolo něj.

"Přísahám, Shako! To byl Kanon a ne já, kdo podstrčil Shunovi ten časopis..."
"Cože?!"
Milo se rozklepal (zimou).
V Sanctuary žilo několik zlatych rytířů, kteří se ke svým učňům chovali víc než otcovsky; pokud by chtěl někdo něco udělat jejim svěřencům, nedopadlo by to pro něj dobře. A Shaka byl jedním z nich. A právě teď by rád slyšel něco víc o časopisu playboy, který jeho malý, nevinný Shun našel ležet na podlaze v chrámu Panny. Shura ho však opět popadl za ruku.
"To si vyřídíte potom," řekl a táhl blonďatého rytíře ven.

"Kam mě to vlastně vlečeš?" zeptal se Shaka uprostřed cesty mezi chrámem Škorpiona a chrámem Střelce.
"Mám v meči hrozivého démona," zněla odpověď. "Musíš mi pomoct se ho zbavit."
Rytíř Panny se zastavil, vytáhl z dlaně korálkový růženec a začal ho Shurovi omotávat kolem ruky. Mumlal při tom nějaké zaklínadlo ve své mateřštině.
"Ne v tomhle!" Shura stáhl ruku zpět a Shaka mu věnoval zmatený pohled - pokud to se zavřenýma očima vůbec šlo.
"Ty máš víc mečů?"
Teď bylo na Shurovi, aby věnoval pohled Shakovi. "Možná bys měl trávit míň času meditacema a víc se zajímat o své okolí."

Aioros byl asi jediný, kdo agresivnímu kosmosu rytíře Panny nevěnoval pozornost. A nebo si ho nevšiml. Když Shaka a Shura procházel chrámem, který měl rytíř Střelce střežit, Aioros se jen v posteli přetočil na bok a objal polštář.

Konečně oba rytíři dorazili do desátého chrámu Zodiacu a Shura zavedl Shaku do dlouhé chodby. Zastavil se před prosklenou vytrýnou s malým dřevěným mečem uvnitř.
"Tak kde máš toho démona?"
"Přímo tady." Shura ukázal na meč ve vytrýně. Z hračky se ozývalo děsivé chroupání.
Blonďatý rytíř chvíli nevěřícně zíral na dřevěný meč a pak svůj pohled obrátil k Shurovi. Tohle snad nemyslel vážně. "Mám tě o smysly připravit hned nebo až za chvíli?!" zeptal se a v nebesky modrých očích mu výhružně zajiskřilo.
"Proč?" nechápal rytíř Kozoroha a dál na Shaku upíral prosebný pohled.
"Pořiď si datla! Já tě červotočů zbavovat nebudu!" řekl Shaka, otočil se a odcházel zpět do svého chrámu.