Ikki otevřel oči. Nejspíš musel na kratičký okamžik usnout. Uvědomil si, že nespal minimálně od doby, co byl nečekaným svědkem Pandořina a Chesirova rozhovoru v zámecké zahradě.
Když zvedl hlavu, zjistil, že trůn je prázdný. Mohutná vrata byla pootevřená a jeho pán zmizel.
Spěšně opustil palác a mlčky sledoval jeho kosmos. Po chvíli spatřil Hadese, jak stojí poblíž mohutné temné skály a bledou rukou se opírá o chladný kámen. Jeho pohled byl obrácen vzhůru k nebi bez Měsíce i bez Slunce. Bennu na okamžik zastavil a poté přistoupil blíž.
Vládce podsvětí se neohlédl, pouze se mírně pohnul hlavou, když zaslechl blížící se kroky.
Ikki se zastavil. Vyčkával.
"Greatest Eclipse je blízko," pronesl Hades tichým hlasem a dál pozoroval karmínovou oblohu. "Již brzy se nad světem navždy setmí..."
"Pro nás to nebude žádný rozdíl, pane. My žijeme v Podsvětí."
Hades se otočil směrem ke svému Spectre. "Většina smrtelníků si myslí, že Podsvětí je jen ponuré, temné a bezútěšné místo. Znají pouze to, co si sami zaslouží..." Na krátký okamžik se odmlčel. "Ne všechny kouty mé říše jsou takové."
Ikki tázavě pohlédl na svého pána.
"Elysium..."
"Místo, kam přichází duše spravedlivých..." odtušil Ikki a sám pro sebe si dodal: "Takových, jako můj bráška..."
"Žádný živý smrtelník nikdy neměl tu čest ho spatřit. Dokáží tam vstoupit pouze bohové." Z jeho hlasu byla cítit jakási melancholie.
Bennu mlčel a zamyšleně pohlédl na temné nebe nad sebou.
Náhle ho z transu vytrhl silný nepřátelský kosmos, který útočil na jeho pána. Bleskově zareagoval a odrazil ránu neznámého útočníka. Ohlédl se, aby se ujistil, že Hades nebyl zraněn. Zdálo se, že zasáhl včas.
Okamžitě se obrátil čelem k osobě, která se opovážila napadnout boha v těle jeho brášky. Zářící aura ustoupila a přímo před nimi stál jeden z dvanácti zlatých rytířů. Strážce sedmého chrámu Zodiacu, Libra Dohko.
Rytíř ve zlaté zbroji se zarazil a zůstal vyjeveně stát, když spatřil jemu až bolestně povědomou zbroj. Měl pocit, že vidí přízrak minulosti. "Kagaho?! Ne, to není možný! Přece jsi tehdy umřel, když jsi mě shodil zpátky na zem!" Dohko zíral na blížícího se spectre.
"Nevím o čem to mluvíš... Ale svoji troufalost přijít až sem a zranit mého pána zaplatíš životem!"
Teprve když dotyčný přišel blíž, Dohko si uvědomil, že to není Kagaho, ale někdo koho zná z vyprávění svého učně. Shiryu mu kdysi povídal o Phoenixovi, který sice byl jen bronzovým rytířem, ale svou mocí se mohl vyrovnat rytířům se zlatou zbrojí.
"Phoenix Ikki...."
Mladík v černém brnění se zasmál. "Ten je dávno mrtvý! Pegas a Athena ho pohřbili hodně hluboko!"
 Bennu roztáhl křídla, aby vypadal větší a hrozivější, a vznesl se do výše. Nad ním se začalo formovat ohnivé slunce. Zvětšovalo se, jak do něj Ikki koncentroval svůj kosmos. "Corona Blast!" Vypustil plamennou kouli na nepřítele.
Rozvířil se prach a kouř, když se jeho útok dotkl země. Do výše se vzneslo několik balvanů z rozvířených skal. V okolí srážky nezůstal kámen na kameni. Hadesovi nečekaná tlaková vlna pocuchala vlasy a zavlnila jeho temným pláštěm. Jen Dohko stál a vypadal, jako kdyby se ho plamenné slunce ani nedotklo.
"Tohle už jsem kdysi viděl," usmál se rytíř Vah a pak opět zvážněl. "A jako bývalý rytíř víš, co to znamená..."
Dohko skodil zlaté nárameníky a hrudní chránič. Jeho kosmická energie se zvětšovala. Na obnažených zádech se objevil obraz rozzuřeného tygra. "Rozan Hyaku Ryu Ha!"
V jediné vteřině se po mírně překvapeném Ikkim vrhla stovka nahněvaných draků. Několika se úspěšně vyhnul, ale ostatní ho smetli. Jeho ne zrovna dobrovolný let ukončila až bílá stěna paláce.
Chvilku jen bezvládně ležel na zemi. Pomlácený obličej celý od krve a v hlavě neustále jen jednu věc - hlavně aby se nic nestalo jeho pánovi. Otevřel oči.
Dohko se chystal použít stejný útok i na Hadese, stojícího pouhé dva tři metry před ním. Spectre bez sebemenšího zaváhání zaclonil svého pána vlastním tělem. Náhle se mezi zelenými draky cosi zablesklo a Ikki si najednou připadal jako ve svěráku, jak ho stiskly a pevně držely čísi silné paže.
"Takhle se mi tě podařilo zabít při našem posledním setkání, Bennu," ušklíbl se Dohko. Zvětšil svůj kosmos natolik, že se oba odlepili od země a stoupali k temně červenému nebi v podobě zářivého draka.
Ikki sebou škubal ve snaze osvobodit se z pevného sevření, až se mu nějakým záhadným způsobem podařilo uvolnit jednu ruku. "Illusion Demonic Fist!"
Pro zlatého rytíře to bylo, jako kdyby mu někdo prostřelil hlavu rozžhaveným šípem. Uviděl, jak k podsvětnímu rudému nebi stoupá velký čínský drak. Dohko však byl uprostřed zelené záře sám; po jeho protivníkovi ani vidu ani slechu. Bolest v hlavě zesílila. Stávala se stále nesnesitelnější. V instinktivní snaze ji zmírnit pustil spectre a protřel si spánky.
Bennu však nečekal, až se vzpamatuje. Zamával velkými černými křídly a zmizel.

Hades, který celý souboj netečně pozoroval, nyní opět vzhlížel k obloze. Sledoval letícího draka. Ani mávání křídel přistávajícího spectre ani známé kroky ho nepřinutily otočit se.
Ikki chvíli čekal v uctivé vzdálenosti, než přišel blíž a klekl si na koleno. "Můj pane, kosmos rytíře Vah zanikl," řekl a sklopil hlavu.

Rytíř Draka se na okamžik zarazil. Zastavil se na okraji temného útesu a pozoroval stoupající hvězdu zářící proti červené obloze. Moc dobře věděl, co to znamená.
"Roshi!" vykřikl pln obav z toho, co vše se mohlo jeho mistrovi přihodit. Rozběhl se ještě rychleji, pokud to vůbec šlo. Z dálky rozeznával dva temné stíny.
"Ikki!" Byl rád že opět vidí svého kamaráda. Ten mu jistě pomůže v boji proti Hadesovi. Jak se však blížil, zbroj Phoenixe mu připadala poněkud podivná. Věděl, že se může sama regenerovat, ale že by se až tak změnila? Nějak se mu to nezdálo.
Podvědomě uskočil stranou. Právě včas. Kdyby to neudělal, černé plameny prolétávající kolem by ho spálily na popel.
Vyšší a mohutnější z obou postav ho popadla pod krkem a zvedla do výše. "Ahoj, Shiryu," oslovila ho.
"Ikki?"
"Rád tě vidím," prohlásil bývalý Phoenix ironicky. "Mimochodem, kde máš Seiyu?"
Shiryu pocítil k bývalému kamarádovi ohromný vztek. "Ty si ze mě snad děláš srandu!" okřikl ho. "Jak jsi mohl zradit Athenu!? Jaks mohl zabít mého mistra!!?"
"Zabiju každého, kdo se pokusí zranit Hadese!" odvětil Ikki bez váhání a dodal: "Toužíš se snad přidat ke svému mistrovi?"
Rytíř Draka okamžitě a bez varování zaútočil. "Rozan Shōryūha"
Drak, který se na něj vyřítil, představoval pro Ikkiho nepatrné muší štípnutí. Ani v době, kdy ještě nosil bronzovou zbroj Phoenixe, se mu rytíř Draka nedokázal rovnat. A navíc byl již několikrát svědkem jeho bojů.
Osud černovlasého mladíka byl tedy zpečetěn a Bennu nehodlal dál protahovat jeho marné snažení.
"Rising Darkness!" zahřímal a před věčně slepým rytířem se začaly zhmotňovat temné plameny. Zvětšovaly se a nabývaly tvaru, až nakonec získaly podobu malého černého Slunce, před nímž nebylo úniku.

Hades stál opodál a fascinovaně pozoroval, jak temná hvězda vysává z rytířova těla veškerou životadárnou tekutinu. Jeho oči zasvítily a tvář se roztáhla do širokého úsměvu, když k Ikkiho nohám dopadly scvrklé seschlé ostatky dračího rytíře.
Bennu se od nich téměř znechuceně odvrátil. Přistoupil ke svému pánovi a poklonil se.
"Vedl sis dobře," řekl Hades, jehož tvář v Ikkiho přítomnosti opět získala klidný a vyrovnaný výraz. "Nyní je vítězství téměř na dosah." Jakmile však vyřkl tato slova, zarazil se.
Oba dva zároveň právě zřetelně vycítili Pegasův kosmos, přímo v Podsvětí, i když pouze slabý a vzdálený.
"Odpusťte!" vyhrkl Bennu.
Hades se po něm překvapeně podíval.
"Myslel jsem, že jsem ho zabil..."
Zavládlo ticho, které po chvíli Ikki přerušil.
"Nebojte se. Nedopustím, aby zmařil Vaše plány nebo Vás jakkoliv zranil. Pokud to bude potřeba, položím za Vás i život!" pronesl pevným hlasem.
"Vím..." odpověděl vládce Podsvětí a pousmál se. Otočil se a následován Ikkim zamířil zpátky do svého sídla.