KH -- Prolog
Ozvěny jeho malých nožek se rozléhaly potemnělou ulicí. Utíkal jako o život. Věděl, že musí být rychlejší než oni. Zarazil se, když zahléd ukazatele. Přiběhl k nim a začal cloumat cedulemi. Chvíli trvalo, než se mu podařilo otočit je opačným směrem. Právě včas. Z dálky už se ozýval dupot nohou a hlasy. Nevěděl, kolik času tím získá. Snad dost, aby jim uchystal překvápko na uvítanou...
Dva muži pochybného zjevu se hnali ulicí. Zastavili se a rozhlíželi kolem dokola.
"Zmizel nám, Harry," pronesl po chvíli vyšší chlápek s hnědými kudrnatými vlasy.
"Za to můžeš ty, Marve! Říkal jsem ti, ať dáváš bacha, kudy chodíš!" okřikl ho druhý.
"Ale co teď budem dělat? Vyfotil nás s těma prachama a jestli nás práskne na policii..."
"Ticho!"
Harryho pozornost upoutal ukazatel s dvěma nápisy.
"A vida, máme ho, hošánka. Padáme, Marve, žádný poldové se konat nebudou!"
Čapl parťáka za límec a táhl ho směrem, kterým ukazovala cedule s nápisem "Dům rodiny McAlisterových." Protější šipku s nápisem "Dvanáct Dómů Zodiacu nechali oba lupiči zcela bez povšimnutí.