1. díl
7. 1. 2010
Kojimu bylo sedmnáct a do Prahy přiletěl s rodiči původně na dovolenou před 5 lety a tolik se jim tu zalíbilo, že zde zůstali natrvalo. Doma v Odaibě neměl zrovna moc přátel, ale tady to nebylo o nic lepší.
Jednoho dne, zrovna měl 15. narozeniny, náhodou vrazil do mladého muže se zvláštním výrazem ve tváři a od té doby začal vážně přemýšlet o své sexuální orientaci. Otec musicce vždycky říkal, že vztah mezi dvěma muži je naprosto přirozený, i když se jedná o otce se synem, ale on si i přes své dvanáctileté zkušenosti připadal poněkud divně.
Byl bouřlivý červencový večer, když Koji při brouzdání po internetu narazil na tří dílný animovyný film, který by se mu mohl líbit. Pod ním byl pak ještě jeden odkaz, který přímo vybízel, aby ho otevřel. Koji si vše okamžitě stáhl a vypálil na DVD. Stala se mu však jedna malá nepříjemnost. Než šel spát, zapomněl filmy v obýváku na stole. Když se ráno probudil, viděl už jen, jak si je jeho otec strká do tašky.Ať se Koji vztekal jak chtěl, DVD popsaná NOT CENSORED Boku no Pico (atd) a Sensitive Pornograph zpátky nezískal.
Ode dveří zazvonil zvonek. Kojiho otec popadl své cestovní zavazadlo, beze slova vyšel ze dveří jejich vily a vmáčkl se do auta značky škoda fabia k dalším 4 lidem.
Pršelo. Cesta byla dlouhá a nudná a jediným povyražením bylo střídání řidičů. Tedy až do doby, než se volantu ujal Kojiho otec. Zrovna zahýbal do zatáčky, když se před ním znenadání vynořila jakási postava. S velkou tornou na zádech - zdálo se, že se mu pod její vahou brzo podlomí kolena - od deště zplihlými vlasy promáčeným bílým trikem a umolousanými kalhotami se nepříliš vysoký hoch plahočil podél silnice a velkýma očima toužebně sledoval právě projíždějící fábii.
"Co pánové?" zeptal se Kojiho otec. "Nechcete stopaře? Je to malej a roztmilej kluk..."
"Samozřejmě!" odpověděli ostatní sborem, a ten, který seděl na místě spolujezdce, dupl na brzdu, až auto na mokré vozovce málem dostalo smyk.
"Tak kam to bude, maličkej?" otázal se Kojiho otec.
"Do Českých Budějovic. a nejsem maličkej! Jmenuju se Pori!" odpověděl hoch kousavě.
"A to se nebojíš takhle samotný stopovat?"
"Jedu k babičce a dědovi a ujel mi autobus. Tak jsem musel jít pěšky."
"Chudinko malý. Na, vem si bonbon, ten ti zvedne náladu..."
"Ó, děkuji."
Jeden z mužů vytáhl pytlík modrých hranatých tabletek a Pori si jich vzal hned celou hrst a jeden po druhém je cestou všechny snědl.
Po nějaké době auto sjelo ze silnice a zabočilo na lesní cestu. Pokud si hoch něčeho všiml, nedal na sobě nic znát. Auto zastavilo a všichni vystoupili. Přestože bylo už 10 hodin dopoledne, slunce sem pod stromy téměř neproniklo. Mokrá tráva sahala Porimu skoro po kolena.
"Ty se nebojíš?" zeptal se muž jdoucí po jeho pravici.
"Ne, proč?"
"No že tě 5 dospělých chlapů zavezlo do lesa..."
"Někde se začít musí a když to chcete zrovna tady..." opáčil hoch se stále ještě nevinným výrazem ve tváři.
Konečně dorazili na místo, které starší muži již bezpečně znali a kde se na odpočinek stavovali při každé služební cestě. Pori zahlédl mezi hustou trávou růst keřík jahod. Sehnul se, aby si nějaké nasbíral, ale okamžitě zas vyskočil, když ho někdo pohladil po hýždích. "Takže vy jste mě sem nevzali kvůli těm jahodám?"
Pětice mužů okolo něj se významně ušklíbala. "To jseš tak blbej nebo to jen děláš?" zeptal se jeden z nich.
"Nebo je možná tak strašně naivní..."
"A nebo obojí! Tím víc ho chci!!!"
"Tak jak se ti to líbí, chlapče? Já osobně preferuju doggy-style. Rád mám totiž druhé pod kontolou..." Kojiho otec přišel blíž, vzal Poriho okolo pasu a přitiskl ho těsně k sobě.
Chlapec se mu vysmekl, ale nikam neutíkal. Stál klidně na místě, kousek od svých únosců, a rysy v obličeji mu náhle ztvrdly. Oči se mu výhružně zúžily a zdálo se že o pár čísel povyrostl. Tričko i kalhoty mu náhle byly malé, a tak je ze sebe jediným pohybem strhl. Teď měl na sobě jen přiléhavé kalhoty z černé kůže, které jinak maskoval plátěnkami, a vysoké okované boty. U pasu se mu houpalo několik pout. Stačilo jen několik vteřin na to, aby vyjevenou pětici zpacifikoval a připoutal ke kmeni pěkně vzrostlého stromu.
"Tak..." ušklíbl se PoriPori, neboť tak mu všichni známý říkali, když u něj převládli sadistické sklony, a upravil si vlasy do přijatelnějšího účesu. "Ještě máte chuť na malé povyražení? Protože já ano. Tak tu na mě pěkně počkejte..." Odběhl, ale během několika minut byl zase zpátky i se svou velkou krosnou, kterou teď pohodlně nesl v jedné ruce. "já vás slyšel, jak jste se na mne v autě domlouvali," prohlásil suše a chvíli se přehraboval ve svém velkém batohu. Nakonec vytáhl dlouhý kožený bičík, přešel ke Kojimu otci, strhl z něj novou košila a bičíkem mu přejel po linii zad (ještě mě napadlo, že s nim udelal ještě něco jinýho xd) "Ty budeš první, aby se ostatní mohli dívat," zašeptal mu do ucha. "Říkal jsi, že to máš rád na pejsky, že jo?"
:-D
(anneanne, 4. 8. 2011 22:55)