Kakuzu a Hidan konečně doma
16. 11. 2008
Po několika dnech ve skrýši Akatsuki:
Hidan trávil už druhou hodinu v koupelně a Kakuzu si konečně našel chvilku
na přepočítání své kořisti. Všude panovalo takové ticho, že se dostal až k
velké tlusté peněžence. Pln očekávání ji otevřel.
„Účet, účet, účet…“ opakoval pořád dokola jako rozbitá gramofonová deska a
vytahoval z peněženky další a další nepotřebné papírky.
Z koupelny vykoukla světlovlasá hlava. „Vymyslel jsi snad nový čísla?“ zeptal se Hidan zvědavě.
„Ne!“ odpověděl Kakuzu a naštvaně mrštil peněženkou po Hidanovi. Hidan však pohotově uhnul hlavou a peněženka zalétla kamsi do rohu koupelny.
„Já jen, že to tak vypadalo,“ prohlásil Hidan a následoval peněženku. „Mimochodem, našel jsem ten gel, co mi ukradli,“ ozval se po chvíli. „Celou dobu si tu ha*zl vysedával na poličce!“
Hidan zrovna načal třetí hodinu, kterou trávil v koupelně, a pomalu překonával svůj dosavadní rekord, když Kakuzu polekaně nadskočil, protože se mu něco otřelo o nohu.
„Haf… Haf…“ zaštěkalo to.
„Ne, Pusinko, řekni si páníčkovi, ať s tebou jde na procházku.“
„JÁ S TIM TEPLYM ČOKLEM NIKAM NEJDU! KOLIKRÁT TO MÁM, KU*VA, VOPAKOVAT!“ zařval Hidan z koupelny.
„A já už nebudu platit za lízátka pro Tobiho!“
„TAK SI S NIM JDI SÁM!“
„Vybral si tebe za pána! Kam bych já s nim chodil?!“
„TŘEBA DO PR*ELE!“ odsekl Hidan. „TO JE JEDNO! HLAVNĚ CO NEJDÁL ODE MĚ!“
Kakuzu vstal, vzal ze stěny kousek provázku, který používali místo vodítka, přivázal ho bílému trpasličímu pudlíkovi na krk a vyšel ven. „Tak, Pusinko. Kam s Tobim vždycky chodíte?“ zeptal se a připadal si jako idiot. „Doufám, že mě nikdo nevidí, jak se tu bavim se psem…“
Pejsek několik vteřin čmuchal u východu ze skrýše. Pak se rozběhl a Kakuzu
za ním vlál jak kus hadru. Zanedlouho už se ale oba promenádovali po ulici jedné malé vesnice.
„Podívejte! To je Pusinka!“ vykřikla jedna holka radostně, když je zahlédla. Vzápětí se Kakuzu ocitl v hloučku několika děvčat.
„Pusinka sem vždycky chodil s takovým milým klukem…“ zeptala se jedna.
„Nestalo se mu nic?“ chtěla vědět druhá.
„Tobimu? Ne, nic se mu nestalo,“ odpověděl Kakuzu. Jak jen to ten Tobi dělá, že má tolik fanynek… přemýšlel v duchu.
„A kdo jsi vlastně ty?“ zeptala se další dívka.
„Kakuzu…“
„Jsi docela fajn, Kakuzu. A s Pusinkou vám to moc sluší,“ prohlásila jiná.
„Holky! Právě zakládám KakuzuFanklub!“
Kakuzu se mírně začervenal. „Hidan mě zabije, až se tohle dozví…“
Kakuzu se mírně začervenal. „Hidan mě zabije, až se tohle dozví…“
Komentáře
Přehled komentářů
tato poviedka spôsobila, že si o mne moje okolie myslí, že som cvok...ani sa mu nemôžem čudovať po tých záchvatoch smiechu čo som predviedla =_=" ...bolo to totálne ujeté, ale super xDxD
xD....xD
(Broskynka, 17. 11. 2008 1:59)Super! Presne takto nejak som si to predstavovala xD.... Páčia sa mi také poviedky ale málokedy na nejakú takú natrafím.... Mohla by si ešte niečo podobé napísať... Určite by to stálo za to .... Necham sa prekapiť čo najbližšie vymyslíš.... som zvedavá už sa teším xD
...
(haru, 17. 11. 2008 13:57)